Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nová synagoga Jihlava
Ernestová, Eva ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zaměřuje na návrh nové synagogy v Jihlavě a další objekty pro židovskou obec. Jedná se o objekt administrativy, restaurace a muzea. Území pro návrh zástavby je rozsáhlé a je proto důležité řešit prostor i urbanisticky. Diplomový projekt řeší samostatný objekt synagogy, administrativní budovy se dvorem pro židovskou obec, samostatný objekt restaurace v hradebním příkopu a dva objekty umístěné v prolukách stávající zástavby. Jeden z těchto objektů je určen pro provoz muzea o židovské kultuře, druhý objekt je polyfunkční. Dále rámcově řeší podzemní parkování pro vzniklé provozy, a parkové plochy.
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
Nová synagoga Jihlava
Ernestová, Eva ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zaměřuje na návrh nové synagogy v Jihlavě a další objekty pro židovskou obec. Jedná se o objekt administrativy, restaurace a muzea. Území pro návrh zástavby je rozsáhlé a je proto důležité řešit prostor i urbanisticky. Diplomový projekt řeší samostatný objekt synagogy, administrativní budovy se dvorem pro židovskou obec, samostatný objekt restaurace v hradebním příkopu a dva objekty umístěné v prolukách stávající zástavby. Jeden z těchto objektů je určen pro provoz muzea o židovské kultuře, druhý objekt je polyfunkční. Dále rámcově řeší podzemní parkování pro vzniklé provozy, a parkové plochy.
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
Využití židovské hudby v hodinách hudební výchovy
Filipová, Eva ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Výuka židovské hudby bývá na českých školách často opomíjena. Cílem diplomové práce je prostřednictvím konkrétních návrhů výukových lekcí tuto oblast hodin hudební výchovy obohatit a rozvinout. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část (první a druhá kapitola) pojednává nejprve obecně o židovské kultuře, dějinách, náboženství, zvycích a svátcích, představeny jsou židovské jazyky a specifika Židů Aškenázských a Sefardských. Konkrétněji se následně věnuje židovské hudbě, a to popisem jednotlivých modů a hudby duchovní a světské. Účelem této části je poskytnout nezbytné širší povědomí pro výuku konkrétních lekcí. V navazující praktické části (třetí kapitola) je detailně rozpracováno pět tematických výukových bloků, které jsou sestavovány podle třífázového modelu. Jejich součástí jsou notové ukázky a použité texty; rozsáhlejší notové materiály jsou uvedeny samostatně v příloze. Kromě hudebních činností je využíváno i metod kritického myšlení, důraz je kladen na kreativitu a spolupráci studentů. Lekce slouží rozvoji klíčových kompetencí a multikulturní výchově. Nejedná se však o dogmatický návrh výukového plánu hodin hudební výchovy, nýbrž o základní inspirační zdroj pro využití jednotlivých aktivit a jejich další tvorbu. KLÍČOVÁ SLOVA židovská kultura, židovská hudba, hudební výchova, třífázový...
The impact of Jewish culture on the formation of Israel policy
Jacková, Veronika ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vlivu židovské kultury na politiku v Izraeli. První část stručně popisuje vývoj židovské kultury a Státu Izrael. Druhá část je věnována indexem Geerta Hofstedeho, které jsou aplikovány na Izrael. Třetí část se zaměřuje na analýzu kulturních rysů v politice. Cílem práce je analyzovat vliv kulturních rysů v politickém dění a poukázat na části politiky, kde se odrážejí.
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
Hnutí Hamás a jeho role v izraelsko-palestinském konfliktu
Hortová, Silvie ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje teorii střetu civilizací zejména mezi židovskou a islámskou kulturou, následně se zabývá aktuální bezpečnostní otázkou terorismu. Teoreticko-metodologické východisko je aplikováno na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, hlavně pak na palestinskou organizaci hnutí Hamás, která od konce 80. let 20. století operuje na území pásma Gazy. Práce komplexně objasňuje vývoj, činnosti a styl útoků hnutí Hamás. Cílem práce je pak přehledně dokázat, že Hamás představuje jednu z překážek ve snaze k dosažení trvalého mírového uspořádání na Blízkém východu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.